Toto není e-shop

Popis dle tradiční čínské medicíny: „Vítr FENG je nositelem tisíce nemocí“ je psáno v klasických čínských lékařských knihách. Neznamená to, že máme odmítat vyjít z domu, pokud se listy na stromě lehce chvějí v něžném vánku, ale myslí se tím potřeba pečovat o své tělo, aby mu jakýkoli vítr neublížil. Ten je totiž z hlediska čínské medicíny jako hrot oštěpu připravený proniknout, a narušit tak naši rovnováhu. Tento „průnik hrotu“ do organismu je jednoduchou zkouškou (ne)odolnosti našeho imunitního systému. Pokud je odolnost slabá, rovnováha se snadno rozhodí, a nemoc tak propukne. V případě, že svůj organismus náležitě „neoprašujeme“ a našimi „blízkými kamarády“ jsou špatná životospráva, emoční blokády či nedostatek pohybu apod., tím pádem jsme slabí jako moucha a „nepřítel Vítr FENG“ má pak vskutku snadnou úlohu. Naše děravé hranice (imunitu) přejde, aniž by se musel nějak zvláště namáhat.

Rozbor bylin ve směsi: Fang feng je císařskou bylinou hodnou svého názvu – fang znamená „střežit, hájit“ a feng je v překladu „vítr“, tedy ochraňuje před Větrem. Vylučuje jak chladný, tak i horký škodlivý Vítr z povrchu těla a tlumí svědivé vyrážky. Jeho štiplavá chuť rozstřeluje Vítr (třesavka, averze na vítr či chlad, bolesti po těle apod.), sladká chuť a jeho mírně teplá povaha vylučují škodlivé Vlhko a uvolňují bolesti vzniklé z Blokády způsobené Větrem, ať je již povahy chladné či horké.

Bo he je ochlazující povahy a má chuť štiplavou a aromatickou, a tím vylučuje Horký Vítr (horečka, zarudlé oči, bolesti v krku, hlavy apod.) či alergické projevy z Horkého Větru projevující se na kůži (kopřivka, svědivá vyrážka) nebo na sliznicích (oči, nos). Stejně jako vylučuje Horký Vítr u epidemických nemocí v jejich počátečním stádiu (zarděnky, spalničky, 5., 6., 7. nemoc…).

Ju hua je sladce hořké a štiplavé chuti a chladné povahy. Při nachlazení či při virózách (horečka, bolesti hlavy, bolesti v krku, kašel apod.) vylučuje Horký Vítr obzvláště z Horního Ohniště (Plíce, Srdce). Stejně tak ochlazuje Horko v krvi, tedy tzv. „čistí Krev“ – vylučuje Horký Toxin kupř. při angíně nebo aftách.

Lian qiao má hořkou a štiplavou chuť a je chladné povahy. Podobně jako předcházející bylina vylučuje Horký Vítr z Horního Ohniště, ale současně vylučuje Horké Toxiny zevnitř, tedy čistí jako Povrch, tak i Nitro – vrstvu QI a Krve (při angíně, aftách nebo oparech).

Když Vítr se do těla vkrádá…

Celý život je v podstatě neustálým bojem mezi dobrem a zlem nebo také jinak dle TCM řečeno mezi Zdárnou a Škodlivou QI – tedy zápolením mezi naší přirozenou obranyschopností a škodlivinou. Škodlivinu v našem případě představuje zevní Vítr FENG. Buď je Vítr silný (Škodlivina agresivní) tak, že vyvolá níže uvedené akutní příznaky (kupř. akutní virózy), nebo je naše obranyschopnost slabá (oslabená povrchová vrstva Zdárné QI), že umožňuje sebemenšímu Větru do ní snadno proniknout (kupř. sezónní alergie). Anebo je sice Škodlivina slabá, ale zato permanentní, a plíživě se tak usazuje v organismu, až nakonec 100× nic umoří i naši imunitu (kupř. nemoci z klimatizace). Napadení Větrem FENG se obecně projevuje jako pocit chladu, zimnice, třesavka (husina), horečka či vyzařování tepla, odpor k větru či chladu, rýma či ucpaný nos, kýchání a bolesti hlavy. Třesavka a zimnice je pak přirozenou reakcí, kterýmžto pohybem se organismus snaží vypudit Škodlivinu z Povrchu – jakmile zmizí, je buď vyhráno nebo se Vítr zavrtal hlouběji.

Tělesná konstituce člověka

rozhodně hraje svoji roli, jakým směrem se nemoc bude dále ubírat. V praxi existují dvě základní konstituce – Horka (z Nedostatku YIN nebo Nadbytku YANG) a Chladu (z Nedostatku YANG nebo Nadbytku YIN) – více na www.testyinyang.cz.

1. V případě horké konstituce se Vítr snadno mění na horký Vítr, podobně jako když se ihned rozdmýchá doutnající oheň.
2. Ale i u chladné konstituce kupodivu bývá výsledkem rovněž škodlivé Horko (záněty apod.), neboť dnes není žádná doba ledová, ale „éra horká, turbo jangová“ – plná emocí, spěchu, stresu, ale i smažených a kořeněných jídel, fastfoodů, masa a uzenin, kávy a alkoholu… Výsledkem je pak tzv. reaktivní Horko.
3. Obzvláště u dětí převažuje vnitřní Horko („mladí a neklidní“), neboť jsou v růstu a vývoji, a tedy jangoví. Platí nepřímá úměra, že čím menší dítě, tím vyšší horkost. Horko u dětí navíc ještě podporují sladkosti, očkování, elektrosmog (PC, mobily…) apod. 

Lze tedy říci, že v drtivé většině případů se Vítr FENG dříve či později přemění na Horko. Pokud by tomu tak nebylo, tak by všichni lidé v severských zemích trpěli pouze napadením chladným Větrem a v jižních zemích zase pouze jen horkým Větrem, čemuž tak není.

Napadení zevním Větrem se projevuje dle konstituce člověka a jeho vnitřního nastavení takto:

• u konstituce Chladu (kupř. zimomřivý, bledý, hubený, rozvážný jedinec) se na počátku objevují příznaky Chladného Větru (velká zimomřivost, třesavka, zimnice, která se zlepšuje teplem či oblečením, vyhledávání tepla, výrazné bolesti hlavy či svalů po těle, vodová rýma či naopak ucpaný nos, mírná teplota apod.). Tento stav v praxi odpovídá klasickému nachlazení. V těchto případech se používají byliny, které jsou štiplavé, zahřívající, otvírají Povrch a odvádějí Škodlivinu pocením, kupř. Kouzlo první pomoci (001) či při napadení Chladným Větrem do oblasti hlavy (silné bolesti hlavy, ztuhlá šíje, vodová rýma) Průsmyk větrné hory (004).
• u konstituce Horka (kupř. horkokrevný, červenolící, impulsivní jedinec) i při počátečních příznacích Chladu a Větru se záhy začnou objevovat příznaky Horkého Větru (pocit tepla, horečka či vyzařování horka, zimnice čili husina, rýma s nažloutlým hlenem či ucpaný nos, bolesti hlavy a svalů po těle, sucho, svědění, pálení či bolesti v krku, oteklé krční mandle, mírné pocení a pocit žízně). Tento stav v praxi odpovídá virózám, zánětům nosohltanu, středouší, virové angíně či chřipce.

V těchto případech se používají byliny, které jsou sice také štiplavé, ale oproti předchozím ochlazují a od vádějí Škodlivinu spodem, tedy močením a stolicí. Takovou excelentní směsí je Chlad ranní mlhy (002) spolu s Vyvanutím dračí jeskyně (007).

Při napadení Vlažným Větrem, které postihuje obzvláště malé děti (mírná horečka, záněty očí, svědivá vyrážka, sušší kašel) se používá Křehkost svinutého lístku (003). V praxi představuje nemoci u dětí do 6 let jako jsou rýma, kašel, či epidemické nemoci typu 5., 6., 7. nemoc apod.

Při napadení Suchým Větrem, což je v dnešní společnosti více než časté (přetopené a klimatizované prostory, vnitřní Sucho z Nedostatku YIN apod.), „hraje první housle“ Svlažení vyprahlé stepi (033). Je to vskutku unikátní směs při začínajícím kašli, který je suchý, dráždivý či s obtížně vykašlávaným malým množstvím hlenu. Má tu výjimečnou schopnost, že nejen promazává vnitřní Sucho Plic, ale současně i vylučuje škodlivý Suchý Vítr – čili se jedná o hravě uzdravující 2 v 1

Krůpěj z lesní studánky

Výše popsané typy napadení Větrem postihují Povrch. V praxi se často vyskytuje ještě jedna další možnost, kdy Škodlivina proniká přímo do Nitra. To nastává buď u konstituce Horka z Nadbytku (situace vytopené chaloupky na Sibiři, kdy uvnitř je teplota +20 a venku -20 a náhle někdo otevře okno i dveře a chladný Vítr se jako magnet vcucne dovnitř), anebo je Chlad z Povrchu postupně nesprávnou léčbou zatlačen hlouběji do Nitra. Jedná se o Napadení Zevním Chladným Větrem do Vnitřního Horka Žlučníku, kde se „úspěšně“ zahnízdí, čímž vzniká paradoxní stav střídání Horka a Chladu současně. V případě horečky se zvyšuje vnitřní Horko, aby se tak z organismu vypudil Chlad, a naopak u zimnice a třesavky zase objevují příznaky Chladu, který převládá. Škodlivina je tak napůl zevně napůl uvnitř a projevuje se širokým spektrem protichůdných příznaků podobné chytré horákyni (střídání zimnice a horečky, hořko nebo kyselo v ústech, bolesti břicha, žaludku a v podžebří, nevolnost, zvracení, pálení žáhy, pocit plnost v podžebří, v bocích a na hrudi, bolesti po těle, obtížné otáčení trupu, bolesti hlavy, zánět nosních dutin či středouší, neschopnost hluboce se nadechnout…). Po takovéto nedoléčené viróze mívá člověk pocit Mám to v sobě a Pořád se ve mně něco tluče a Vrací se mi nějaký moribundus… Excelentní směsí, která harmonizuje tento neblahý a vskutku komplikovaný stav je Krůpěj z lesní studánky (060). Pro zesílení účinku se užívá spolu se Stínem brokátového závoje (012).

Hasit oheň fošnou

Horečka objevující se při jakémkoliv nachlazení či viróze první 2 – 3 dny je naprosto přirozenou a po zitivní reakcí organismu. Naše tělo si nastavuje svůj vnitřní reostat na vyšší teplotu, aby tak vypudilo škodlivý Chladný Vítr z Povrchu. Výše horečky je přímo úměrná síle obranyschopnosti organismu zbavit se co nejdříve nežádoucího hosta. Proto je nevhodné, ba přímo trestuhodné potlačovat tuto prospěšnou činnost léky proti horečce, kortikoidy či dokonce antibiotiky. Tato destruktivní léčba pak působí jako pověstný slon v porcelánu, kdy hasíme oheň fošnou. Na chvíli se sice oheň (horečka) utlumí, ale ve sku tečnosti se jen zatlačí hlouběji a posléze dřevo vzplane ještě větším plamenem – a je tak zaděláno do bu doucnu na spousty rozličných potíží (chronické či opakující se choroby, alergie, autoimunitní nemoci…) A na počátku toho všeho bylo jen „obyčejné nachlazení či virózka“, které však byly dle TCM „zaléčeny“ špatným postupem a nevhodnými léky!

Nejen z pohledu TCM, ale i dle Hippokrata se doporučuje v prvních dnech akutní nemoci jísti co nejméně, nejlépe si dát hladovku, protože jídlo podporuje rozvoj Škodliviny (podobně jako když se hnojí zaplevelený skleník). Naopak je vhodné popíjet značné množství tekutin, nejlépe převařenou teplou vodu, neboť je povahy neutrální. Když už bychom měli něco jíst, tak si dát zeleninový vývar (ze zelené zeleniny spolu s jáhlami nebo pohankou či rýží, polentou apod.). Je dobré se vyvarovat v této fázi nemoci těžkým jídlům (smažené, grilované, pečené, maso, mléko, vejce, sladkosti). Jak pravil Hippokrates: Střídmý v jíd le, sám sobě lékařem.

Osvědčené TCM postupy

Nejvíce účinný způsob je řídit se výše uvedenými doporučeními. Nicméně u následujících případů si lze vybrat i z těchto možností:

Rýma vodová – Vyvanutí dračí jeskyně (007)

Ucpaný nos – Svlažení vyprahlé stepi (033) + Vyvanutí dračí jeskyně (007)

Kašel sušší či dráždivý, event. s malým množstvím vykašlávaného hlenu – Svlažení vyprahlé stepi (033) nejčastěji užívané při kašli

Kašel s hustým a snadno vykašlávaným bíložlutým hlenem – Ozvěny himalájského hromu (032)

Kašel s obtížně vykašlávaným žlutozeleným hlenem (objevuje se až po dvou až třech dnech nemoci) – Vůně borovicového háje (031)

Kašel suchý, dráždivý bez hlenu, který přetrvává po prodělané nemoci – Hvizd stříbrné píšťalky (131)

Bolesti v krku silné – Chlad ranní mlhy (002)

Bolesti v krku se zarudlými a nateklými krčními mandlemi kupř. při angíně – Stín brokátového závoje (012) + Vystydnutí horké plotny (013)

Bolesti v krku mírné, pálivé či svědivé – Křehkost svinutého lístku (003)

Zánět středouší (zejména u dětí) – Stín brokátového závoje (012) + Vyvanutí dračí jeskyně (007) + Hebkost labutí šíje (037)

Zánět nosních dutin – Krůpěj z lesní studánky (060) + Stín brokátového závoje (012) + Vyvanutí dračí jeskyně (007)

Zánět průdušek či plic – Ukotvení horkovzdušného balónu (030) + Stín brokátového závoje (012)

Alergie – rýma (celoroční, sezónní, pylová) – Vyvanutí dračí jeskyně (007)

Alergie – oči – Křehkost svinutého lístku (003)

Alergie – kašel, astma – Svlažení vyprahlé stepi (033)

Dávkování: Doporučená dávka je 3 × 4 odměrky během dne. Děti do 12 let užívají poloviční dávku. Zalije se cca 2 dcl horké vody. V případě současného užívání s ostatními bylinnými tabletami je třeba tablety rozdrtit či rozpustit a vypít společně s Nápojem stříbrného větru. V období viróz (od podzimu do jara) je možno preventivně po celou dobu přidávat do Nápoje čínských MUDRců k snídani také 1–2 odměrky Nápoje stříbrného větru jako ochranu před možným nachlazením.

TCM video: Jak nejlépe užívat byliny TCM Herbs?

Balení: 100 g (obsah bylin v maximální možné koncentraci 5 : 1, což v našem případě odpovídá 500 g syrových bylin)

text: MUDr. Petr Hoffmann
ilustrace: akad. arch. David Vávra

V případě pochybností při volbě produktu zkuste Test Dobrý jazyk, který vyhodnocuje MUDr. Petr Hoffmann. Více informací o TCM se dozvíte v knize Petra Hoffmanna Ke kořenům čínské medicíny..